17. 9. 2012

Who's gonna save the cat tonight?

Ahoj.

Jak se máte? Já jsem nachcípaná a vůbec se mi nechce do školy :D Ale včera jsem našla v křoví koťátko, tak jsem se sestrou obešla skoro celé město, ale nikdo ho nechtěl. Nakonec si ho vzala mámina kámoška, snad se o něj bude starat :) Ale večer jsem šla kolem toho místa, kde jsem ho našla a bylo tam další koťátko, tak ho tam chodím krmit a hraju si s ním. Odpoledne ale nepřišlo, snad se mu nic nestalo.

Tady je originální příběh O ztraceném koťátku :DD


Bylo chladné nedělní ráno, když jsem venčila Bertíka. Vesele jsme si kráčeli a v hlavách nám zněla naše oblíbená píseň. Ale kde se vzal, tu se vzal zvuk smutného mňaukání. Neváhali jsme a prohledali jsme blízké křoví. A kde se vzalo, tu se vzalo, malé černé koťátko! Plakalo a plakalo, tak jsem se rozhodla koupit mu kapsičku na posílení. Koťátko nechtělo tento dar přijmout, ale já mu otevřela pusinku a masíčko do ní narvala. Kočička mi málem ukousla prst, ale stálo to za to! Matka ovšem zakázala vzít si koťátko domů. Vzala jsem proto svou sestru do jedné ruky, koťátko do druhé, a vyrazili jsme do ulic! Obešli jsme téměř celé město, ale nikdo kočičku nechtěl. Po neúspěšných 3 hodinách jsme se vrátili k našemu výchozímu bodu a zařídily jsme kočičce provizorní bydlení. U popelnice se válela krabice, tak jsme ji se sestrou popadly a daly jsme do ní zbytek kapsičky, pár granulí, vodu a nakonec i samotné koťátko. To ovšem maminku velice pobouřilo, vzala do ruky telefon a zavolala příteli na telefonu, který byl shodou okolností žena. Ta žena si pro koťátko přišla a odnesla si ho do svého skromného příbytku. Tak jsme se s Drápkem rozloučili, ovšem navždy zůstane v mém srdci. 
Večer, po tom náročném dni, jsem dostala chuť na zázračný nápoj jménem Coca-Cola. Šla jsem náhodou kolem místa, kde měl Drápek provizorní bydlení, abych krabici vyhodila a misku s vodou přinesla domů. Ale co se nestalo! V krabici ležel Drápkův bráška Bulíček se svou maminkou a dojídali zbytek Drápkovy provizorní potravy. Matka nám zakázala starat se i o tuto nebohou dvojici, já ji ovšem neuposlechla a dala jsem jim granule. Budu se o ně starat dál, zaslouží si pravou rodinu!

Příběh podle skutečné události :O :DDD

Jo a abych nezapomněla, konečně jsem si vybrala foťák. Strašně se mi líbí, doufám, že mi ho táta koupí k Vánocům :D Ale budu ho muset hodně přemlouvat. Tak se podívejte sem -->

http://tinyurl.com/fotak-nikon-coolpix

Tak co, líbí se vám? :)

3 komentáře:

  1. super příběh!
    a snad ten foťák dostaneš, je fakt krásnej :))

    OdpovědětVymazat
  2. Týjo, těch koťátek je mi líto, jak je může někdo takhle "odhodit" ? :/

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujem za podporu (by Hellgirlll.blog.cz).

    OdpovědětVymazat